MOKOŠ

ako božská pradlena bdí Mokoš nad nitěmi lidských životů. Sedí v noci u svého vřetena a spřádá nitě štěstí i strastí, které pak určují kroky každého smrtelníka.

Země je jejím tělem – vlhká a úrodná. Staří Slované věřili, že Mokoš slyší každou kletbu vyřčenou do hlíny a střeží tajemství ukrytá hluboko pod kořeny.